|
|
The Granada kingdom and its cultural aspects
Töžérová, Denisa ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Počátkem 8. století se Pyrenejský poloostrov ocitnul pod muslimskou nadvládou. Jeho dobyvatelé si postupně podmanili téměř celé jeho území a později vytvořili vlastní nezávislý kalifát Al-Andalus. Vnitřní spory a ekonomické problémy kalifátu byly příčinou jeho úpadku, to mělo za důsledek jeho následné rozdělení na nezávislé panství. Na začátku 13. století dokázalo křesťanské reconquistě odolávat pouze jedno z nich, Granadské království. Granadské království si udrželo svoji nezávislost a jednotu skoro dvě století. Vzniklo v roce 1238 vyhlášením samostatnosti Muḥammadem Ibn Naṣrem, který z města Granady vytvořil hlavní centrum panovníkovi moci. Jeho vládci sice získali ochranu Kastilie a Aragonie, ale neustále se snažili hledat pomoc u svých severoafrických spojenců, ke kterým měli mnohem blíž. Obyvatelé království tvořili heterogenní společnost se složitými vztahy. Rozličné náboženské skupiny přispěly k mnohojazyčnosti obyvatelstva. V druhé polovině 14. století reconquista Pyrenejského poloostrova zpomalila a Granadské království zažilo vrcholnou éru své existence. Do Granady putovalo mnoho učenců z celého poloostrova a z jiných muslimských zemí. Granada se stala významným kulturním a obchodním centrem. Na panovníkově dvoře skládali svoje verše nejvybranější básnici, rozvíjela se matematika, astronomie,...
|
|
|
Politické a vojenské elity v Granadském emirátu
Ženka, Josef ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
Politické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátu disertační prácedisertační prácedisertační prácedisertační práce (PhDr. Josef Ženka) Abstrakt Disertační práce se zabývá politickými elitami v Granadě a analyzuje je jako sociální skupinu v rámci jejich vlastní dynamiky a vlivu na politický rozhodovací proces vyjádřený vlivem na panovnickou dynastii. Zkoumá pojmenování této elity u arabsky psaných pramenů, její vymezení a pojítka. Těmi byl ǧāh a hospodářsko-mocenské zájmy. Na základě stanovené ǧāhové pyramidy společnosti se pak soustředí na jednotlivé složky, Panovníky jako zdroje legitimity politické moci, vezíry jako hlavní protiváhu panovníka, palácový okruh, ve kterém byla soustředěna zbylá část politické elity, a granadské princezny. Nejvyšší vezír jako nejvýraznější postava této skupiny se časem přeměnil v regenta a vládcova veřejného reprezentanta a svou mocí začal od počátku 14. století značně omezovat moc samotného panovníka a v 15. století ji již téměř trvale převzal. Důraz v rámci sociální skupiny elity je kladen na vzájemné vazby jednotlivých složek a jejich praktický vliv na chod emirát. Jako nepostradatelná pak vystupuje panovnická elita, naopak vládce byl...
|
|
|
Mudéjarská architektura v Granadě
Vopálková, Martina ; Štěpánek, Pavel (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Bakalářská práce s názvem Mudéjarská architektura v Granadě si klade za cíl představit tento jedinečný výtvarný projev středověkého španělského umění a přiblížit ho i českému čtenáři. Důvodem k napsání této práce byl nejen můj zájem o dějiny španělského umění a o španělskou kulturu, ale i motivace, kterou jsem dostala ze strany vynikajících pedagogů, a nakonec i roční studijní pobyt v Granadě a možnost se sžít a dostat se do přímého kontaktu s uměním a kulturou tohoto jedinečného andaluského města. Při sestavování bakalářské práce jsem pracovala s odbornou literaturou, která až na malé výjimky byla psaná španělsky. Českých publikací na téma mudéjar je velmi málo a vyskytují se jen sporadicky. Pokusila jsem se moji bakalářskou práci sestavit tak, aby i nezasvěcenému čtenáři dala obecný přehled o tomto specifickém výtvarném projevu středověkého Španělska, ale zároveň aby přinesla i postřehy a myšlenky čtenáři zasvěcenému do oboru. Jednotlivé kapitoly jsem za sebou řadila tak, aby na sebe plynule navazovaly, postupně čtenáře s tématem seznamovaly, zasvětily ho do dané problematiky. Termín mudéjar aplikovaný na umění použil poprvé v roce 1859 José Amador de los Ríos ve svém projevu nazvaném El estilo mudéjar en arquitectura předneseném na Real Academia de Nobles Artes de San Fernando v Madridu. Cílem...
|
|
|
Konec maurské Granady
Terešková, Barbora ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato práce se zabývá tématem Konec maurské Granady. Práce začíná rokem 1232, kdy vzniká Nasrovský emirát, jehož prvním emírem se stává zakladatel dynastie Nasr, Muhammad ibn Yusuf ibn Nasr ibn al - Ahmar, a končí dobytím Granady Katolickými Veličenstvy, ne však přesně v roce 1492, kdy byla vydána poslední pevnost (Alhambra) v rukou arabů, ale počátkem XVI. století, protože práce si klade za úkol srovnat Nasrovskou Granadu s Granadou Katolických Veličenstev, poukázat na největší změny, které conquista přinesla a jaký vliv to mělo na politiku, ekonomiku a umění a obyvatelstvo. Práce se věnuje také historii Nasrovského emirátu a dynastii Nasr, protože se domnívám, že bez předchozí znalosti událostí, které předcházely dobytí Granady, je nemožné zabývat se Nasrovskou politikou, ekonomikou a uměním. Za dvě a půl století existence Nasrovského emirátu se na trůně vystřídalo více jak dvacet emírů a to mělo velký vliv na vnitřní politiku, která je charakteristická soupeřením o trůn, krvavými hádkami, vraždami a neschopností se dohodnout. Stát, který není schopný vyřešit vnitřní spory a sjednotit se proti nepříteli, nemá velké šance na výhru války. Politická nestabilita v emirátu značně přispěla k prohře, kterou utrpěl Nasrovský emirát od Katolických Veličenstev. Roku 1492 byly uzavřeny mírové dohody, které...
|
host ::
RSS.